Indonesie

Indonésie se rozkládá mezi 6^o severní šířky a 11^o jižní šířky a mezí 95^o až 141^o východní délky. Její území je tvořeno 17 508 ostrovy, z nichž asi 6000 je obydleno. Ostrovy jsou roztrošeny po obou stranách rovníku. Největší z nich jsou Jáva, Sumatra, Borneo (sdílené s Malajsií a Brunei), Nová Guinea (sdílená s Papuou Novou Guineou) a Sulawesi. Hlavní město Jakarta se nachází na Jávě a je největším městem země.

Svou rozlohou 1 919 400 km² je 16. největší zemí světa. Nejvyšší horou Indonésie je Puncak Jaya (4884 m), která se nachází na Nové Guineji, největším jezerem je jezero Toba na Sumatře s rozlohou 1145 km² a nejdelším říčním tokem jsou Mahakam a Barito na Borneu.

Poloha Indonésie na okraji Pacifické, Eurasijské a Australské tektonické desky dala vznik mnoha sopkám a je příčinou častých zemětřesení. V Indonésii je minimálně 150 aktivních sopek včetně takových jako Krakatoa a Tambora, které jsou známé svými devastujícími erupcemi v 19. století. Erupce supervulkánu Toba zhruba před 70 000 lety byla jednou z největších erupcí vůbec a způsobila globální katastrofu.

Tím, že Indonésie leží kolem rovníku, je dáno i její tropické klima se dvěma výraznými sezónami v průběhu roku - obdobím sucha a obdobím dešťů. Průměrný roční úhrn srážek v nížinách je 1780 - 3175 mm, v horských oblastech až 6100 mm. Teplote v průběhu roku kolísá jen nepatrně a např. v Jakartě se pohybuje mezi 26-30^oC.

Velikost, tropické podnebí Indonésie a ostrovní geografie podmiňují ohromnou biodiverzitu rostlinných i živočišných druhů, která je druhá nejvyšší na světě (po Brazílii). Druhové složení je směsí jihoasijských a australských druhů. Indonésie je také po Austrálii zemí s nejvyšším počtem endemických druhů - např. 36% z 1531 druhů ptáků a 39% z 515 druhů savců jsou druhy endemické. 80 000 km pobřeží obklopeného bohatým tropickým mořem také přispívá k mimořádné biodiverzitě této země.

Pro přehlednost ve velkém množství indonéských národních parků jsou tyto parky rozděleny podle jednotlivých osrtovů..